Ikebana, radost i inspirace


“ Give me fresh flowers and an old LoVe“
~ Kavya Dixit ~
„If I had a flower for every time I thought of You, I could walk in my garden forever.“
~ Alfred Lord Tennyson ~
A těch básničky o kytek jsou mraky a mraky…..Dámy, nedokážu žít bez vody a asi taky bych nedokázala žít bez kytek protože moje duše bude úplně dehydrována……
Tenhle Love Letter je moje „confess“ co mi může udělat jen malá kytička…..

Tuhle ikebanu jsem vytvořila na chalupě.
Ráno jsem vstala, šla si udělat čaj, procházela se zahradou a trhala květiny, které tam moje tchyně zasadila. A váza? Flaška od dobrého vína z včerejší večeře. 🍷🌿
Neměla jsem žádný plán, jak by ikebana měla vypadat ani jak ji vlastně chci vytvořit. Jen jsem se nechala vést samotnými květinami. Respektovala jsem jejich přirozené tvary, přizpůsobila kompozici tvaru lahve a nechala všechno plynout.
Úplně volné nedělní ráno splynulo s tvorbou ikebany.
A možná právě proto mám na téhle ikebaně tak ráda její nedokonalost, lehkost a přirozenost. 🌿

Jsme udržitelná značka se vším všudy. Nejen v tom, jak tvoříme naše kolekce, ale především v tom, jak samy žijeme.
Protože jak bychom mohly tvořit udržitelnou módu, kdyby udržitelnost nebyla součástí našeho vlastního života?
Milujeme trhy, sezónní zeleninu, květiny, které kvetou právě teď, a věci, které mají svůj původ blízko nás. Dáváme přednost lokálním produktům a malým producentům, protože věříme, že krása nemusí cestovat přes půl světa, aby měla hodnotu.
Milujeme cestování. A právě proto se vždy snažíme přemýšlet i o tom, jak cestujeme — volit šetrnější způsoby dopravy, zpomalit a být ohleduplnější k místům, která navštěvujeme.
Pro nás udržitelnost není něco, co začíná u nové kolekce a končí u jejího obalu.
Je to způsob, jakým se rozhodujeme každý den.
Jak nakupujeme. Co jíme. Kam cestujeme. Co si oblékáme. A především — co považujeme za dostatečné.
Protože věříme, že udržitelná móda může vzniknout jen z udržitelného způsobu života.

Myslím, že rozumět váze, do které budete květiny aranžovat, je stejně důležité jako rozumět samotným květinám.
Chvíli mi trvalo, než jsem si zvykla na tuhle vázu. Dnes ji miluju. Dostala jsem ji jako dárek od synů mojí kamarádky — kluci tehdy rozbili své prasátko a koupili mi ji k narozeninám. 🤍
Od té doby se stala součástí našeho showroomu a já ji postupně začala opravdu poznávat.
Na rozdíl od obyčejné lahve od vína tahle váza nemá ráda nic příliš dlouhého. Nesluší jí to. Květiny v ní potřebují být kratší, blíž k tělu vázy, jako by se s ní potřebovaly obejmout.
A miluje velké listy.
Je zvláštní, jak i váza může mít svůj charakter. S každou další aranží se učím naslouchat nejen květinám, ale i jí — jejím proporcím, jejímu tvaru, tomu, co jí sluší a co už je příliš.
Možná právě v tom je celé kouzlo ikebany. Nevnucovat květinám svou představu, ale chvíli pozorovat, poslouchat a nechat je, aby samy ukázaly, kam patří. 🌿

A samozřejmě příroda je největší a nejlepší Ikebana….

Teď se přesouváme k nám domů, do kuchyně.
Na stole stojí skleněná váza, ručně vyrobená italským designérem, jehož jméno si po 25 letech bohužel nepamatuju. 😅
Koupila jsem ji před pětadvaceti lety. Byla na mě tehdy strašně drahá. Ale zamilovala jsem se do ní tak, že jsem ji prostě musela mít.
A tak jsem ji koupila… a asi čtrnáct dní nejedla. 😂
Dnes si říkám, že to byla docela dobrá investice. Protože tahle váza má jednu úžasnou vlastnost — sluší jí úplně všechno.
Tady je krásný příklad. Na této fotce jsou květiny, které jsme nasbírali při různých příležitostech, na různých místech, v různých časech. Jen jsme je tak nějak všechny dali dohromady do téhle vázy.
A voilà.
A ty červené růže nahoře? Ty jsem dostala k Vánocům. Také jsem je jen tak šoupla do vázy.
Nic jsem nevymýšlela.
Nic jsem nekonstruovala.
Žádná kompozice, žádný plán.
Jen jsem respektovala vázu. :-)))
A možná právě proto to funguje.
Někdy není potřeba květiny „tvořit“. Stačí jim dát správné místo — a nechat je být samy sebou. 🌿

A tahle váza je úplně jiný příběh než ta italská nahoře. 🙂
Je z IKEA. Levná, jednoduchá, úplně obyčejná. 🙂
A právě do ní jsem dala mech, který jsme nasbírali v lese za chalupou. Trochu jsem se při tom nechala inspirovat příběhem Malého prince — jeho malou planetou, kde i obyčejná rostlina může být malým vesmírem. 🌿
A víte, co je na tom nejlepší?
Ten mech vydrží. Tohle už je šestý měsíc a pořád je krásný.
Jen na něj nesmím zapomenout. Má rád vlhko, takže ho pravidelně zalévám a nechávám ho žít svým vlastním pomalým tempem.
Možná právě proto mám ráda i tuhle jednoduchou kombinaci — levná váza z IKEA, mech z lesa za chalupou a trochu fantazie.
Někdy opravdu nepotřebujete nic víc. 🌿

Vidíte tady dole největší Ikebanu vystavená in Paris, Bourse de Commerce – The Pinault Collection, ta byla gigantická a magická….cítila jsem se jak Alice in the Wonderland….tak malinkatá jsem se v tom ztratila….

Občas používám to, co nasbírám na zemi v lese, jako dekoraci na jídelní stůl místo květin.
Nejčastěji v době, kdy není sezóna, je sucho a lokálních květin je málo. Vlastně mám ráda právě tyhle chvíle, protože mě nutí dívat se kolem sebe trochu jinak.
Tentokrát jsem místo vázy použila obyčejnou misku.
A funguje to.
Voda se v ní krásně schová, takže všechno vydrží mnohem déle, a to, co bychom normálně možná přešli bez povšimnutí, se najednou stane dekorací.
Stačí se jen dívat.
Les toho nabízí mnohem víc, než si někdy uvědomujeme. 🌿

V jednoduchosti je krása. A možná právě o tom je celá ikebana.
Není potřeba všechno dopředu vymýšlet a plánovat. Spíš se nechat vést přírodou, květinami a situací, která právě je. Respektovat jejich tvary, krásu i nedokonalost — a nechat věci jednoduše plynout.
Krásnou inspiraci vám všem přeji.
A hlavně — kupujte si květiny. Sobě i ostatním. Udělejte si radost. 🌸
Vaše MiMi 🤍
